Anuradhapura

Podle vykopávek se historie tohoto místa datuje dříve než v osmém století př. n. l. Podle kroniky Mahawamsa pak na přelomu pátého a čtvrtého století př. n. l. vybudoval král Pandukabhaya jezero a na jeho břehu město. Svého strýce Anuru jmenoval správcem tohoto města, jež se začalo nazývat Anuradhagrama. Okolo celého města byla vybudována zeď a všichni obchodníci a povozy přicházející do města museli při průchodu branami platit jakési mýtné. O správu a úklid města se staralo více jak pět set dělníků, patřících pod správu města.

Po příchodu buddhismu na ostrov se zde začaly budovat další oddělené komplexy. První z nich se jménem Maha Vihara, nechal vybudovat ve třetím století král Dewanampiya Tissa. V tomto komplexu se nachází posvátný strom Bo a vévodí mu obrovská bílá dagoba zvaná Ruwanwelisaya. Další komplex nechal vybudovat král Vatagamini Abaya v prvním století př. n. l. a nazval ho Abegiriya. Dominantním místem je zde stejnojmenná dagoba. Ve třetím století pak král Mahasena, který byl přívržencem mahajánového buddhismu, aby oddělil tyto dva směry, nechal vybudovat další komplex. Tento komplex se nazývá Jeetawanarama. Byla zde vybudována obrovská dagoba se stejným jménem, jež byla ve své době nejvyšší cihlovou stavbou na světě.

V celém známém období vládlo v Anuradhapuře 103 králů a královen. I přes občasné nájezdy a boje s indickými kmeny stále vzkvétala a byla dále rozšiřována. Až do roku 992 kdy ji napadli cholští nájezdníci, jimž veleli král Raja Raja Chola a jeho syn Rajendra Chola. Ti město dobyli a kompletně vyplenili. Sami se pak z obav před útoky Sinhálců a zároveň před dalšími útoky z Indie, přesunuli asi 80 km jihovýchodně. Toto své nové sídlo nazvali Mammadi Cholá Mamdalam. Na stejném místě později vznikla Ponnaruwa.