Obecné informace o zemi

Vždy je důležité znát základní údaje o Vaší plánované destinaci. Jak je to s lékařskou péčí, náboženstvím a historií země? Odpovědi na to nejdůležitější najdete na této stránce.

Státní vlajka: Žlutá barva vlajky symbolizuje ochranu krajiny a národa buddhismem, lev je dávný symbol ostrova a připomíná, že mýtický Arian, otec legendárního vládce a dobyvatele ostrova Vidžáje, byl lev, a že domácí jméno tohoto zvířete, sinha, je základem původního názvu Lví ostrov (Sinhala dvípa – odtud Cejlon). Zelená barva symbolizuje muslimské obyvatele, oranžová (většinou hinduistické) Tamily, kteří tvoří národnostní menšiny vedle většinových Sinhálců. (zdroj Wikipedie)

Státní znak: Lev je dávný symbol ostrova a připomíná, že mýtický Arian, otec legendárního vládce a dobyvatele ostrova Vidžáje, byl lev, a že domácí jméno tohoto zvířete, sinha, je základem původního názvu Lví ostrov (Sinhala dvípa – odtud Cejlon). Lístky lotosu představují národ, džbán je tradičním symbolem hojnosti a štěstí a Slunce s Měsícem symbolizují dlouhý život. (zdroj Wikipedie)

Srí lanka je sice o něco menší, než česká republika, ale žije zde jednou tolik obyvatel, než u nás. Celkový počet obyvatel je dnes téměř 21 milionů a hustota osídlení je přibližně 325 osob na kilometr čtvereční. Průměrná délka života je zde 76 let. U mužů 73 let a u žen 79 let.

Většinovou část obyvatel ostrova (75%) tvoří Sinhálci, jež jsou potomci Indoárijců, kteří přišli na ostrov po Adamově mostě a smísili se se čtyřmi skupinami původních obyvatel (Jaků, Nágů, Dévů a Šatriů).

Druhou významnou skupinou (11%) jsou Tamilové náležící k drávidské skupině, kteří přicházeli na ostrov většinou jako nájezdníci v dobách anuradhapurského a polonnaruwského království (3 stol. př. n. l. – 12 stol. n. l.). Tato skupina žije převážně v severní a východní části ostrova.

Další skupinou jsou Maurové, kteří začali přicházet na ostrov v sedmém a osmém století, jako obchodníci po Hedvábné stezce. Ti se zde oženili s místními ženami a usadili se zde. Dělí na dvě skupiny. Jedna, pocházející původem z Jemenu a žijící převážně na jihu ostrova se nazývá Hamba. Druhá pochází původem z Maroka a nazývá se Marakala. Tyto dvě skupiny dohromady tvoří 9% obyvatel.

V devatenáctém století si Britové začali na práci dovážet pracovité indické Tamily, jež dnes tvoří asi 4% obyvatel ostrova. Tato skupina žije především v horách a na jejich úpatí a pracuje na čajových a gumovníkových plantážích.

Na ostrově je taktéž zastoupena malá menšina Malajců a skupina potomků kolonizátorů, smíšených s domorodými obyvateli, nazývaná Burgeři.

Základními jazyky zde jsou: Sinhálština a Tamilština. Sinhálská většina používá Sinhálštinu. Tamilská menšina a většina muslimské populace se dorozumívají Tamilštinou. Ve školách je zavedena povinná výuka druhého jazyka a angličtiny. Sinhálské děti se tedy učí: sinhálštinu + tamilštinu + angličtinu. Tamilské děti naopak: tamilštinu + sinhálštinu + angličtinu. Toto by zajisté mělo do budoucna být velkým přínosem pro soužití mezi těmito etnickými skupinami.

Na většině úřadů se lze běžně setkat s angličtinou a není problém se domluvit. Stejně tak ve všech turistických oblastech se běžně používá angličtina a v některých případech dokonce i němčina. Poslední dobou se též na mnoha místech objevuje ruština a čínština.

Srí Lanka je ostrovní stát, nacházející se v Indickém oceánu mezi 6-10 stupněm severní šířky a 79-82 stupněm východní délky.

– rozloha ostrova je 65.610 km2. Z toho je 64.740 km2 země a 870 km2 vodní plochy.

– celková délka pobřeží je 1340 km.

– od severu na jih ostrov měří 432 km a od východu na západ 336 km

– nejvyšší hora ostrova Mount Pedro (Pidurutalágala) měří 2.524 metrů

– na ostrově teče 103 řek, z nichž nejdelší je Mahaweli river, měřící 334 km

– na těchto řekách je 52 hlavních vodopádů, z nichž nejvyšší je Bambarakanda, kde voda padá z výšky 263 m.

– na ostrově je vybudováno 2068 umělých jezer, která jsou určena převážně k zavlažování.

Hlavní město: Srí Jayawardenapura Kotte

Komerční centrum: Colombo

Bohatá historie ostrova sahá zhruba 30.000 let zpět. Její součástí je i stará legenda Ramajána, jež vypráví o tom, jak někdy před osmi tisíci lety vládl na ostrově Lanka mocný vládce Rávana, jež se dostal do křížku s indickým vládcem Rámou.

Novější historie byla popsána v několika kronikách. Zajímavostí je, že se údaje v kronikách občas liší a tak nad dějinami ostrova občas nalézáme otazníky. Nicméně podle těchto kronik někdy v šestém století př. n. l. z Indie přišel po Adamově mostě, přes ostrov Mannar indický princ Vijaya se svou družinou. Ten začal zemi nazývat Tambapani, podle pláží měděné barvy. V té době již zde žili čtyři skupiny původních obyvatel, nazývané Jakové, Nágové, Dévové a Šatriové. Princ Vijaya se seznámil s princeznou od Jaků, jménem Kueny, jež mu pomohla se usadit na ostrově. Posléze se vzali a měli spolu dvě děti. O něco později si princ Vijaya přivedl další princeznu z Indie, což se Kueny vůbec nelíbilo a rozhodla se spolu se skupinou nejvěrnějších odejít a usadit se na východním úpatí hor. Její potomci zde žijí dodnes přírodním způsobem, něco jako australští křováci a jsou nazýváni Védové. Druhá a třetí generace potomků Jaků smíšených s členy družiny prince Vijayi si začali říkat Sinhálci a dnes tvoří majoritní skupinu obyvatel ostrova.

Někdy na přelomu pátého a čtvrtého století př.n.l., když se vnuk prince Vijayi zvaný Pandukabhaya, stal panovníkem, založil první královské město. Správcem města jmenoval svého strýce Anuru podle kterého město pojmenoval Anuradhagrama, což se později změnilo na Anuradhapura. Ta pak byla hlavním městem ostrova až do roku 992 n. l., kdy byla dobita a téměř kompletně zničena cholskými nájezdníky, jimž veleli král Raja Raja Chola a jeho syn Rajendra Chola. K nevýznamnějším událostem, ke kterým zde došlo, patřil příchod buddhismu ve třetím století př. n. l. a příchod posvátného Buddhova zubu ve čtvrtém stol. n. l. Za téměř 1500 let vlády Anuradhapury se zde vystřídalo 123 králů a královen.

Po té co Anuradhapuru dobyli indičtí nájezdníci zvaní Cholas v roce 992, z obav před útoky singhálců a zároveň dalšími útoky z Indie, přesunuli hlavní město 80km jihovýchodně a nazvali jej Mammadi Cholás Mamdalam. V jedenáctém století ale přišel neočekávaně z jihovýchodu král Vijayabáhu a po porážce Cholás obsadil město a přejmenoval jej na Pulastipuram – pozdější Polonnaruwa. Město bylo velmi bohaté a stále se rozvíjelo. Až do té doby, kdy jej na začátku 13. stol. dobil a kompletně zničil cholský nájezdník Kalinga Magha.

Sinhálští králové pak museli utéci a hlavní město se postupně z bezpečnostních důvodů přemisťovalo po ostrově města Dambadeniya, Kurunnagala, Yapahuwa, Gampola až se v roce 1412 dostalo do Kotte, kde se usídlilo na dalších sto sedmdesát let. Až v roce 1593, bylo z obav před invazí portugalských kolonizátorů, hlavní město přesunuto do středu země, do vesničky Senkadagalapura a pojmenováno Kanda Udarata Senkadagalapura Maha Nuwara. S takovýmto názvem měli kolonizátoři samozřejmě problém a tak začali město nazývat Kanday, z čehož později vznikl název Kandy. Kandy bylo hlavním královským městem až do roku 1815, kdy se ho intrikánským způsobem zmocnili Britové.

V roce 1505 přistáli na ostrově Portugalci. Ti získali od krále z Kotte povolení k obchodu a začali se usazovat po celém pobřeží. Z obav před místními obyvateli se začali opevňovat, stavět malé pevnosti a postupně rabovat zemi.

Po roce 1640 se na ostrově objevila holandská společnost Dutch East Indies company, jejíž zástupci se spojili s králem z Kotte. Holanďané pak společně s králem vyhnali Portugalce ze země. To se ale později neukázalo jako dobrý krok, jelikož Holanďané rabovali zemi mnohem více, než jejich předchůdci.

Na konci osmnáctého století pak pod vlivem změn v Evropě Holanďané začali opouštět zámořské kolonie a jejich nástupci se postupně stali Britové. Portugalci a Holanďané se drželi na pobřeží a nepodařilo se jim dobít Kandyjské království. To se podařilo až Britům. Ovšem ani oni neuspěli silou a tak použili lsti. Původně dobrého, posledního panovníka naučili pít, až se znelíbil svým ministrům. S jejich pomocí, pod falešnými přísliby vlády, se v roce 1815 zmocnili ostrova. Ostrov byl vyhlášen britskou kolonií a nazýván Ceylon.

Vláda Britů na ostrově trvala 133 let. Po té, co po neúspěších v Indii, začali ve dvacátém století opouštět tuto oblast, opustili i Ceylon. A tak 4. února 1948 země získala nezávislost.

Za celou historii ostrov vystřídal řadu jmen. Již v dávných dobách se podle legendy Ramayana nazýval Lanka. Od té doby vystřídal spoustu dalších jmen jako Tambapani, Taprobane, Salike, Simoundou, Heladiva, Lanka Deepa, Ratnadeepa, Serendip a podobně. V koloniálních dobách pak byly používány různé tvary názvů Cilao, Ceilan, Zeilan apod. Až Britové ustanovili název ostrova na Ceylon. Tento název zůstal ostrovu až do roku 1972, kdy byla země přejmenována na dnes používané – Demokratická socialistická republika Srí Lanka.

Na přelomu století byla země zužována občanskou válkou, která trvala celých třicet. Tato válka výrazně brzdila rozvoj této krásné tropické země. Od 17.5.2009 je v zemi opět mír a pomalu se začíná zotavovat jak z války, tak z ničivého Tsunami 26.12.2004.

   Na Srí Lance je povinná školní docházka. Vzhledem k tomu, že vláda důsledně dohlíží na to, aby každé dítě starší pěti let poctivě navštěvovalo školu, řadí se Srí Lanka na žebříčku gramotnosti na druhé místo v Asii, mezi Japonsko a Singapur.

   Vzdělání začíná již na úrovni mateřských škol, které zajišťují soukromé organizace, buddhistické, nebo hinduistické temply, křesťanské kostely a mešity. Na některé mateřské školy musí rodiče žákům přispívat, ale jedná se pouze o symbolické částky. Existují zde však i soukromé mateřské školy, kde výuka již od začátku probíhá naprosto odlišně od výše uvedených. Děti se učí základům angličtiny, mají kurzy plavání apod., tuto školku však plně hradí rodiče.

   Po dovršení pěti let musí každé dítě zahájit školní docházku, která je kompletně hrazena státem. Žákům jsou zdarma zapůjčeny všechny potřebné učebnice, které vždy na konci roku musí vrátit. Každý žák rovněž obdrží zdarma dvě školní uniformy na jeden rok. Na prvním stupni nosí chlapci do školy bílou košili a modré šortky, děvčata bílé šaty a školní kravatu. Na druhém stupni mají děvčata uniformu stejnou, chlapci pak nosí bílé kalhoty a bílou košili.

   Studium na státních školách probíhá většinou v mateřském jazyce Sinhálci – sinhálština, Tamilové – tamilština. Pro budoucí lepší soužití mezi obyvateli se od první třídy učí druhý jazyk Sinhálci tamilštinu a Tamilové sinhálštinu. Všichni se pak povinně učí angličtinu.

   První stupeň má pět tříd a po ukončení pátého ročníku, všichni musí postoupit první zkoušku. Na základě počtu získaných bodů z této zkoušky si mohou i děti z chudých vesnických rodin zvolit studium na nejprestižnějších školách na ostrově. Veškeré vícenáklady na cestovné, ubytování a podobně hradí stát.

   Druhý stupeň má šest tříd a po ukončení jedenácté třídy, všichni žáci musí postoupit zkoušku, která završuje základní úroveň vzdělání. Na základě dosažených bodů z této zkoušky mohou žáci pokračovat v tzv. advance level. Pro ty, kteří nedosáhli potřebný počet bodů, jsou připraveny různé kurzy zaměřené odbornými směry – něco jako učební obory.

   V advance level studenti pokračují dva a půl roku jako přípravu na univerzitu. Studium je zde již rozděleno do čtyř různých směrů. Sekce medicíny, sekce technická, sekce obchodní a sekce umělecká. Např. ti, kdož chtějí studovat medicínu, již zde studují biologii, chemii a fyziku. Budoucí studenti technických oborů studují matematiku, fyziku a chemii. Studenti ekonomická sekce – ekonomie, účetnictví, obchodu, IT apod. Na umělecké sekci se nevyučuje pouze umění, ale filosofie, jazyky, literatura. Studenti zde stále nosí školní uniformy, stejné jako na druhém stupni.

   Po ukončení advance level studenti dělají přijímací zkoušky na univerzitu. I na univerzitách je studium zdarma a studenti zde mají zajištěné ubytování zdarma. Na stravu si mírně připlácí. Na ostrově je celkem patnáct univerzit.

   Kromě státních škol je zde více než 200 soukromých škol, kde se vyučuje převážně v angličtině. Na těchto školách se studium platí a jejich úroveň je většinou o něco vyšší než na státních školách. Každá škola má své vlastní uniformy, které se liší od uniforem na státních školách.

Zdravotní péče na Srí Lance je, přístupná všem bez rozdílu a kompletně zdarma. Navíc v poslední době bylo dosaženo výrazného zkvalitnění služeb. Kvalita sice při srovnání s Evropou není na takové úrovni, ale i tak se Srí Lanka řadí na přední místo v regionu.

Péče začíná již na vesnické úrovni. Na každých 5000 obyvatel, je přidělena jedna lékařka, která dohlíží na zdravotní stav dětí, stará se o budoucí matky, zajišťuje očkování apod. Tato lékařka musí žít ve svěřené oblasti a neustále je v terénu. Na služebním motocyklu pravidelně navštěvuje rodiny a kontroluje zdravotní stav, váhu a výšku dětí. Tato lékařka je podřízena místní nejbližší nemocnici. Nemocnice zde mají několik úrovní:

Divisional hospital – (má tři stupně)
C – něco jako zdravotní středisko (bez lůžkové části)
B – menší nemocnice do 100 lůžek – bývá rozdělená na čtyři části (mužská, ženská, porodní a dětská). Každá část má vždy stejný počet lůžek – zpravidla násobek šesti. Zde se provádí pouze základní léčba a chirurgické zákroky s lokálním umrtvením.
A – stejná jako B, jen počet lůžek bývá mezi 100-150.

Base hospital
Již jsou zde zvlášť jednotlivá oddělení. Zde již je operační sál, kde se provádí složitější operace. Také lékaři zde již mají vyšší kvalifikaci. A součástí bývá i krevní banka.

District general hospital
Jedná se již o velké nemocnice na vyšší úrovni. V každém regionu zpravidla bývá minimálně jedna takováto nemocnice.

Teaching hospital
Fakultní nemocnice na nejvyšší úrovni, s nejlepším vybavením a s největšími odborníky v daných oborech.
Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotnictví je dobře zorganizováno, avšak bohužel neodpovídá kapacitně a na složitější operace se musí dost dlouho čekat.

Private hospital
Krom státních nemocnic zde též nalezneme soukromé nemocnice, které bývají ještě na lepší úrovni, avšak za léčbu se zde již platí.

Ayurveda clinic
Jsou to většinou státní zařízení, kde se léčí pouze místní obyvatelé. Některá zařízení mají oddělení nadstandard, kde si každý za svou léčbu platí. Využívá pak soukromí, televizi na pokoji a pod. Pro turisty jsou přístupné pouze výjimečně. Pracuje zde vysoce vzdělaný personál a velmi odborní lékaři.
Ayurveda na Srí Lance má velmi starou tradici podobně jako v Indii a pro zahraniční klientelu je dostupná v Ayurvédských hotelových rezortech.

Z hlediska víry je Srí lanka velice zajímavou zemí. Potkávají se zde ta nejrozšířenější náboženství jako je hinduismus, křesťanství a islám, spolu s buddhismem – nejrozšířenější životní filosofií na světě. Všichni zde tolerantně žijí vedle sebe, bez nějakých závažnějších problémů. V některého z Bohů, nebo v životní filosofii zde věří 99% obyvatelstva…

Buddhismus 70% – většinu příznivců této skupiny tvoří sinhálská část obyvatelstva a je rozšířen po celém ostrově, krom severu.

Hinduismus 12% – většinu příznivců této skupiny tvoří tamilská část obyvatelstva a je rozšířen především na severu a severovýchodě ostrova, kde je žije převážná část srílanských tamilů. Stejně tak v horách, kde naopak žije většina indických tamilů.

Islám 9% – většinu příznivců této skupiny tvoří potomci maurských obchodníků, kteří žijí převážně na severozápadě, východě a jihovýchodě ostrova.

Křesťanství 8,5% – většinu příznivců této skupiny tvoří potomci těch, které získali na svou stranu evropští kolonizátoři. Nejrozšířenější je především na severozápadě ostrova.